Teplé jarní počasí lákalo ven mnoho lidí včetně mě. Mohl jsem tak zrealizovat společně s přítelkyní plánovaný výlet za Aničkou. Anička je studánka na Vysočině nedaleko Javořice. Plán byl jednoduchý – konvici, konvičku, džbánek a šálky do batohu, osvěžit se ze studánky a nabrat z ní vodu, rozdělat oheň a uvařit. I když se oheň zmítal pod náporem prudkého jarního větru, voda přibližně za hodinku začala probublávat, což značilo ideální stav pro rozložení deky.
Čajování se povedlo. Čaj jsem vzal podzimní sklizeň gushu puerhu z pohoří Yiwu roku 2009 od Peti ze Slovenska. Voda byla jemná stejně tak pára z bublající konvice. Od oka použitý vzorek vydržel krásných 12 nálevů. Čaj byl moc příjemně květově nasládlý což se náramně hodilo do teplého jarního počasí, osvěžil, povzbudil. Určitě to nebyla poslední návštěva místních studánek. Jakou máte vy zkušenost s čajováním při studánce?
Štítky:
Dík za čtení.
Studánky jsou jistě zajímavé téma. Nemám mnoho zkušeností s pravým „čajováním“ u studánek. Kdysi,ještě v osmdesátých a devadesátých letech jsem ale hodně jezdil na čundry. Probudit se ráno, ztuhlý chladem noci rozdělat oheň a pak se napít, to přeji zažít každému. Ten čaj, puristé prominou, ale i káva, melta, prostě to, čeho se napijete, to je nepopsatelné.
Kdysi mě na srazu e-čajovny, když jsem dorazil na místo, překvapil Jirka přímou otázkou. „Dáš si trochu čaje?“ A pak mi nabral z obrovského kotlíku, ve kterém se nad ohněm hodiny louhoval nějaký Shu Phuer. Dal jsem se pozvat Pili jsme ho celé odpoledne!
Díky za příspěvěk Stane
Taky teprve začínám objevovat krásu čajování u studánek. Již první zkušenost mě však přesvědčila, že spojit přírodu, čaj, přírodní zdroj vody je výborná relaxace. Máš zajímavý poznatek. Není až tak podstatné ono médium, nýbrž genius loci, jenž právě reje do paměti onen pocit zažívané jedinečnosti a tvoří vzpomínku. Kolikrát si pak člověk vzpomene, jak byl na nějakém místě a vybaví se mu i pocity, které na tom místě měl.
Jak tak pozoruji, snad příští sraz e-čajovny a pořádně vyčajovné odpoledne nepropásnu!
Ahoj,
A super příprava vody. Je zajímavé, jak skutečný oheň dělá vodu dobrou.
to vypadá bezvadně
Co vlastně tahle konvička (resp. hlína) dělá s vodou/čajem?
Jinak bezva blog!
Jakub
Zdravím Tě též
Konev na přípravu vody je stará ruská, voda z ní byla velmi jemná, lehká a hladká a měla takovou jemnou páru.
Chuť a vůně čaje pak byla mnohem jemnější než znám z rychlovarky. Ono ta uvařená byla voda lehká a v kombinaci se zisha konvičkou, která čaj zakulacuje to byl příjemný zážitek úplně jiný než při domácím čajování.
Jinak konvičku jsem koupil u Scotta, ještě je v prodeji. Jsem sní velmi spokojen, víčko perfektně těsní takže má plynulý netrhavý proud. Některé horší puerhy dokáže hezky zakulatit a dostat na povrch ty více pozitivní vlastnosti než negativní. Některé novější kousky od Xiaguan jedině ze zisha konve než z porcelánového gaiwanu. Člověk pak někde pije u kamaráda ten samý čaj z gaiwanu místo zisha a nestačí se divit, že je to ten amý čaj
Díky za přečtení
Ondra